Štátna filharmónia Košice (ŠFK) vo štvrtok 23. októbra uvedie Prokofievovu Symfóniu č. 1 D dur „Klasickú“ a priestor dostane aj dramaturgická pikoška: Koncert pre tubu a orchester f mol od R. V. Williamsa v podaní virtuóza Thomasa Leleua. Večer uzavrie sugestívna orchestrálna suita Planéty Gustava Holsta, v ktorej bude spievať ženský zbor Vokálneho súboru Gregoriana. Koncert PLANÉTY pod taktovkou stáleho hosťujúceho dirigenta ŠFK Tomáša Braunera sa začne o 19:00 v Dome umenia. Predchádzať mu bude o 18:00 v Malej sále diskusia O koncerte pred koncertom.
Písal avantgardu, zožal okamžitý úspech
„Holstovi Planety je fascinující dílo, které nabízí zvukově bohatý a sugestivní zážitek. Je to hudba, která dokáže vtáhnout posluchače do jiného světa, a orchestr má v ní prostor skutečně zazářit,“ hovorí o vrchole večera v ŠFK dirigent Tomáš Brauner. Spievať bude ženský zbor vokálneho súboru Gregoriana pod umeleckým vedením Mareka Kleina.
Gustav Holst skomponoval orchestrálnu suitu so siedmimi časťami – vynechal Zem a vtedy ešte neobjavené Pluto, ktoré v roku 2006 Medzinárodná astronomická únia vyradila zo zoznamu planét. Jednotlivé časti diela sú inšpirované astrologickými charakteristikami, nesú názvy ako Mars – nositeľ vojny či Neptún – mystik. Hudobne Holst infiltroval do Planét vplyvy francúzskeho impresionizmu či archaickú energiu v štýle Stravinského Vtáka Ohniváka. A hoci písal pôvodne skôr avantgardný hudobný kus, na premiére Holsta zaskočil okamžitý a ohromný úspech diela, ktoré je sugestívnym koncertným titulom dodnes.
Všetky oči na tubu – zaslúži si to
Koncert pre tubu a orchester f mol sa nevyhol počiatočnej skepse. Jeho autor Ralph Vaughan Williams však úspešne prelomil povesť tohto nástroja ako ťažkopádneho a neschopného virtuozity. Sólový tubový part prechádza rýchlymi pasážami, kvetnatou kadenciou, extrémnymi tónovými výškami a hĺbkami a lyrickými i virtuóznymi pasážami. „Koncert pro tubu a orchestr je krásná ‚limitka‘ — nástroj, který bývá často v pozadí, se tu dostává do hlavní role. Je to nejen osvěžující, ale i výzva pro celý orchestr, protože se musí přizpůsobit jinému typu sólového projevu. Již ze zkušenosti vím, že tyto, pro publikum zajímavosti, jsou velmi atraktivní,“ hovorí Brauner. Uvádzanie raritných titulov je pre ŠFK jedným z cieľov dramaturgickej línie, vždy však v špičkovom prevedení. Zárukou bude klasický sólista, jazzový improvizátor a crossoverový umelec Thomas Leleu. Umelec hrá na tube 2250 TL French Touch, ktorú vyvinul v spolupráci s výrobcom.
V Košiciach tento štvrtok zaznie aj Symfónia č. 1 D dur „Klasická“. Sergej Prokofiev o svojom diele povedal, že je to symfónia, „akú by mohol napísať Haydn, ak by žil v našich časoch“. Autor nadväzuje na jednoduchosť hudby 18. storočia. Na druhej strane sa však nevzdal svojej typickej vynaliezavosti v harmonickej štruktúre a neočakávaných melodických zvratov. Prokofievovu „Klasickú“ podfarbuje jemne ironický podtón, najviac sála z Gavotty.
Koncert z abonentného cyklu B s názvom PLANÉTY sa uskutoční vo štvrtok 23. októbra 2025 o 19:00 v Dome umenia. Cena vstupného je 17/13/10 €, v lóži 21 €. Predpoludním o 10:00 je na programe verejná generálka, vstupenka stojí 10 eur. Vstupenky na podujatia ŠFK sú v predaji aj so zľavami 30 percent vo vstupenkovej pokladni Domu umenia od pondelka do štvrtka (10:00 – 12:00, 14:00 – 17:00) a hodinu pred podujatím, ako aj online na webe www.sfk.sk.
Braunerovskú dávku kvalitnej práce a českej pohody Štátna filharmónia Košice (ŠFK) zažila prvýkrát pred vyše desiatimi rokmi. Nasledovali úspešné spolupráce vrátane Stravinského Svätenia jari a v ostatnej sezóne zájazd do Rigy, Bartókov Modrofúz i otvorenie Košickej hudobnej jari. Je šéfdirigentom orchestra SND, hlavným hosťujúcim dirigentom Filharmónie Bohuslava Martinů a najnovšie aj stálym hosťujúcim dirigentom ŠFK. Tomáš BRAUNER.
Stály hosťujúci dirigent – to znie ako angažmán a trochu aj ako vzťah. Ako to cítite?
Pokud to zní jako vztah, pak ten nejkrásnější. Postavený na důvěře a společném dechu s orchestrem. Být „váš“ je pro mě ctí.
V ktorom zo spoločných projektov chémia s orchestrom podľa Vás fungovala najviac?
Každý z projektů se Státní filharmonií Košice (SFK) pro mě znamenal něco výjimečného, ale pokud bych měl vyzdvihnout ten, kde jsem cítil výrazné hudební propojení, pak by to byla asi Bartókova Modrovousova komnata. Tato skladba je nesmírně náročná nejen technicky, ale především emocionálně. Vyžaduje absolutní koncentraci, cit pro detail a hluboké porozumění mezi dirigentem, orchestrem i sólisty. V Košicích jsme vytvořili atmosféru, kde hudba skutečně „dýchala“ — každý tón měl váhu, každé ticho mělo význam. Cítil jsem, že orchestr nejen reaguje, ale spoluvytváří hudební drama s opravdovým zaujetím.
Výsledkom programových diskusií medzi Vami a Luciou Potokárovou, ktorá v ŠFK zastrešuje dramaturgiu, sú tituly ako Planéty, dramaturgická „limitka“ v podobe Koncertu pre tubu a orchester alebo slovenská hudba. Čo Vám najviac ulahodí?
Dramaturgické rozhovory s Luciou Potokárovou jsou pro mě vždy inspirativní — a právě díky nim vznikl program, který je nejen pestrý, ale i dramaturgicky odvážný. Například Holstovi Planety je fascinující dílo, které nabízí zvukově bohatý a v některých případech i vizuálně sugestivní zážitek. Je to hudba, která dokáže vtáhnout posluchače do jiného světa, a orchestr má v ní prostor skutečně zazářit. Koncert pro tubu a orchestr je krásná „limitka“, jak jste trefně poznamenala — nástroj, který bývá často v pozadí, se tu dostává do hlavní role. Je to nejen osvěžující, ale i výzva pro celý orchestr, protože se musí přizpůsobit jinému typu sólového projevu. Již ze zkušenosti vím, že tyto, pro publikum zajímavosti, jsou velmi atraktivní. Slovenská hudba má pro mě zvláštní význam. Je to repertoár, s kterým se průběžně seznamuji a který si zaslouží dle mého pohledu větší pozornost v evropském kontextu. A novoroční koncert? Ten je vždy radost. Kombinace Slovanských tanců a operetních melodií přináší jak hloubku, tak lehkost a právě ta rovnováha je pro mě osobně velmi přitažlivá. Co mi nejvíc „ulahodí“? Asi právě ta různorodost. Možnost střídat styly, nálady, historické kontexty a přitom stále hledat společný jazyk s orchestrem i publikem.
Do abonentných koncertov sa dostala aj dávka francúzskeho impresionizmu či veľdielo – Brucknerova „osmička“…
Francouzský impresionismus vnáší do koncertního programu jemnost, barevnost a atmosféru. Díla autorů jako Debussy, Ravel, nebo Chausson často pracují s nejasnými konturami, volnou formou a bohatou harmonií. Hudba evokuje nálady, přírodní scenérie, světlo a stín — spíš než konkrétní příběh. Například Debussyho La Mer nebo Ravelova Pavane pour une infante défunte jsou ukázkami toho, jak může orchestr „malovat“ zvukem. Na druhou stranu např. Brucknerova Symfonie č. 8 – výrazně monumentální dílo, hluboce duchovní, architektonicky vystavěné, s obrovskou emocionální silou. Zařazení těchto dvou dramaturgických pólů, impresionistické jemnosti a Brucknerovské monumentality, ukazuje na odvahu a šíři dramaturgického uvažování. Publikum má možnost zažít hudbu jako prostor pro kontemplaci i jako její sílu a opojení hudbou. A v tom je kouzlo dobře sestaveného abonentního cyklu.
Akú má ŠFK podľa Vás orchestrálnu charizmu?
Orchestrální charisma SFK má pro mě velmi osobitou hudební energii. Je to orchestr, který působí jako živý organismus. Citlivý, dynamický a muzikální. Jejich zvuk je barevný, vyvážený a často překvapivě dramatický, zejména v romantickém a soudobém repertoáru. Cítím zde silnou potřebu a ambici růst, rozvíjet se a zároveň si uchovávají svou identitu.
SFK bych umístil na pevně etablovanou evropskou úroveň. Má za sebou výrazné mezinárodní zkušenosti a spolupráci s hvězdami hudebního světa. Nejde jen o regionální těleso. Je to výrazný kulturní ambasador Slovenska, který spojuje tradici s moderním interpretačním cítěním. SFK dokáže s velkou přesvědčivostí interpretovat jak klasický repertoár, tak soudobou hudbu, a právě v této flexibilitě vidím jeho velkou sílu. Každé společné setkání s orchestrem je pro mě inspirací.
Kam by ste chceli posunúť košický orchester?
Jako stálý hostující dirigent bych rád pomohl orchestru rozvíjet jeho výrazovou hloubku, flexibilitu a mezinárodní profil. SFK má obrovský potenciál — technicky zdatné hráče, otevřenost vůči novým výzvám a chuť tvořit.
Ako vám do Vášho portfólia zapadá ŠFK?
SFK do mého portfolia zapadá velmi přirozeně a to nejen geograficky, ale především umělecky. Každý z mých současných orchestrů má svou specifickou identitu, a právě košická filharmonie přináší do této mozaiky svěží energii, otevřenost a chuť hledat nové dramaturgické cesty. Vaše hudební kultura má v sobě krásnou rovnováhu mezi tradicí a moderním pohledem na interpretaci. Spolupráce se SFK mi umožňuje objevovat repertoár z jiného úhlu, pracovat s hudebníky, kteří jsou vnímaví, flexibilní a zároveň mají silný vztah k vlastnímu regionu. A co mi přináší SFK? Především inspiraci. Možnost tvořit v prostředí, kde hudba není rutina, ale živý dialog. Přináší mi prostor pro sdílení idejí, pro hledání nových výrazových poloh a také lidský rozměr, který je pro mě jako dirigenta nesmírně důležitý. V takovém prostředí se dá tvořit s radostí i s ambicí.
A na záver zopár stručných otázok. Ste predkoncertný nervák alebo „kľuďas“?
Při koncertem cítím zdravé napětí. Když jsem úplně klidný, začnu si sám sobě být podezřelý… Jsem kliďas s nervem na uzdě. J
Opera či symfónia?
To je těžká otázka. Když chci vyprávět příběh, sahám po opeře. Když chci nechat hudbu mluvit sama za sebe, volím symfonii. A když se to povede, obě znějí jako jedna velká odpověď na otázku, proč hudba vůbec existuje.
Pomalé alebo rýchle časti diel?
Pomalé věty mi dávají prostor na detail, rychlé jsou zase jako jízda bez brzd. Ideální je, když se obě potkají v jednom díle. Pak má hudba duši i tělo…
Veľdiela či dramaturgické pikošky?
To je jak vybírat mezi hlavním chodem a gurmánskou jednohubkou. Obojí má své kouzlo sílu okamžiku, které vytváří zážitky, vzpomínky a výjimečnost okamžiku.
Informačný servis
